Svobodná mapa
Published on

Kdo na prohibici tratí?

Authors
  • avatar
    Name
    i_am_fatik
    Twitter

Odkaz na Gen Z verzi: Kdo na prohibici tratí? (Gen Z)

Jednotlivci

Jednotlivci (uživatelé drog) – Nejviditelnější oběti prohibice jsou lidé, kteří se rozhodli drogy užívat. Místo aby s nimi bylo zacházeno jako s pacienty nebo prostě dospělými s právem na volbu, jsou penalizováni za své osobní rozhodnutí. Zásahy státu často vedou k přímé likvidaci životů: drobný držitel drog může skončit ve vězení, přijít o zaměstnání či možnost studovat, být společensky stigmatizován. Trestní rejstřík a společenský cejch „narkomana“ dotyčné izoluje a snižuje jeho šance na normální život víc, než by to způsobila samotná droga. I ti, kdo zákon neporuší, tratí na kvalitě látek a absenci informací – nevědí, co přesně užívají, nemohou otevřeně hledat radu či pomoc. Prohibice tak jednotlivce připravuje o bezpečí, zdraví i budoucnost, a to mnohdy jen za to, že učinili rozhodnutí týkající se vlastního těla. Mnohem vhodnější by bylo nabízet těmto lidem pomoc namísto trestu (viz koncept harm reduction v Optimální řešení pro závislosti).

V bodech

  • Uživatelé končí s trestním rejstříkem → ztížené pracovní možnosti.
  • Mladí lidé (např. chycení s marihuanou) přicházejí o stipendia, kariéru.
  • Stigma a sociální vyloučení.

Společnost

Společnost jako celek – Ve výsledku tratíme my všichni. Daňoví poplatníci financují nákladný aparát represí: policejní razie, soudní procesy, věznění tisíců lidí za drogové delikty. Tyto prostředky jsou obrovské – například Spojené státy vydají ročně desítky miliard dolarů na boj proti drogám, ale ani český stát nezůstává pozadu, když sečteme rozpočty policie, celní správy, justice a vězeňství věnované narkotikům. Jde o peníze, které by mohly proudit jinam (školství, zdravotní prevence) nebo zůstat občanům. Zároveň přicházíme o příjmy z daní a ekonomické přínosy, jež by plynuly z legálního obchodu s regulovanými látkami – ty místo toho končí v černé ekonomice. Společnost také trpí zvýšenou kriminalitou a zdravotními dopady (HIV, hepatitidy, předávkování), které generuje černý trh a které by při rozumné politice byly nižší. Když se sečtou náklady na represi a ušlé zisky z potenciální legalizace, saldo pro společnost je jednoznačně negativní. (Detailnější ekonomické úvahy nabídneme v Jak legalizace mění trh?, kde rozebírám přínosy legalizace pro státy.)

V bodech

  • Náklady na represe: Policie, soudy, věznice. Vysoké výdaje z rozpočtu.
  • Daňové příjmy z nelegálních obchodů končí u mafie, ne v pokladně státu.
  • Kriminalita z černého trhu zatěžuje všechny.

Zdravotnictví

Zdravotnictví – Systém veřejného zdravotnictví nese následky drogových problémů, aniž by měl ideální podmínky jim předcházet. Prohibice odsouvá uživatele na okraj a často brání zdravotníkům v účinné pomoci. Léčba závislostí je podfinancovaná a kapacitně nedostatečná – spousta peněz jde místo toho na policii a věznice. Zároveň se kvůli represivnímu nastavení mnoho závislých vůbec do léčby nedostane. Bojí se přiznat k užívání, aby nebyli stíháni, nebo jednoduše v ilegalitě nejsou zdravotní službě na dosah. Důsledkem jsou netečení či neléčení pacienti, jejichž stav se zhoršuje, až končí na pohotovosti s předávkováním či infekčními nemocemi. Zdravotnictví pak draze řeší akutní stavy, místo aby levněji poskytovalo prevenci a léčbu v počátcích. Například šíření HIV mezi injekčními uživateli je horší tam, kde nejsou povoleny výměny jehel a kde se drogově závislí bojí kontaktu s lékaři. Prohibice tak systémově podrývá schopnost zdravotnictví plnit svou roli – zvyšuje zátěž (více nemocných, časté recidivy) a zároveň neumožňuje zavádět racionální opatření ke snížení škod. Tím tratí nejen pacienti, ale i všichni pojištěnci, kteří systém financují. Potřeba jsou alternativní přístupy a reformy, které spojí zdravotní péči s efektivní prevencí (tomu se věnujeme v Optimální řešení pro závislosti).

V bodech

  • Prohibice komplikuje prevenci: šíření HIV, hepatitidy mezi injekčními uživateli.
  • Chybí financování léčby, větší důraz na „potlačování“ drogové scény.
  • Předávkování stoupá, protože lidé nemají přístup k bezpečnějším alternativám / informacím.

Závěr

Sečteno a podtrženo, prohibice drog uvaluje na společnost obrovskou daň – lidskou, finanční i zdravotní. Nejvíce postiženi jsou ti nejzranitelnější (závislí jedinci), ale v konečném důsledku tratíme všichni, protože zdroje společnosti jsou vynakládány neefektivně a problémy se jen prohlubují. Nastává tedy otázka svobody a práv – proč vůbec tolerujeme takové omezení, pokud nám přináší více škody než užitku? To rozebereme v další kapitole Jak prohibice omezuje svobodu?.


← Zpět na obsah