Odkaz na stručnou verzi (Gen Z): Co způsobuje prohibice? (Gen Z)

Úvod

Zákaz drog měl původně společnost ochránit před škodami návykových látek. Paradoxně však drogová prohibice sama vyvolává řadu negativních jevů. Mezi hlavní důsledky represivního přístupu patří:

Zvýšení kriminality

Zvýšení kriminality – Namísto omezení zločinu vede prohibice k jeho eskalaci. Nelegální obchod s drogami je provázen násilím, protože rivalové na černém trhu si teritorium a zisky vynucují silou. Drogové gangy řeší spory střelbou namísto soudů. Rovněž vzniká tzv. sekundární kriminalita: uživatelé, kteří si kvůli vysokým cenám nemohou drogy dovolit, se mohou uchylovat ke krádežím či prostituci, aby získali peníze. Výsledkem je více loupeží, vloupání a pouličního násilí, které by v prostředí legální regulace nebylo tak rozšířené. Například po ukončení prohibice alkoholu v USA poklesla míra vražd i organizovaného zločinu. Podobně i u drog současné studie naznačují, že legalizace některých látek nevede k nárůstu obecné kriminality – naopak ubývá násilných střetů dealerů (viz data v Reálné dopady vs. mýty). Prohibice tedy může společnost ohrožovat víc než droga sama.

V bodech

Černý trh vede k násilným střetům mezi dealery, gangy.
Uživatelé financují drahé látky kriminálními činy (krádeže, prostituce).
Paralela: Alkoholová prohibice v USA → gangy typu Al Caponea, nárůst vražd.

Neznámé složení látek

Neznámé složení látek – V ilegalitě není žádná kontrola kvality. Uživatel si nikdy nemůže být jistý, co přesně kupuje. Při pouličním prodeji dochází k pančování a ředění drog za účelem zvýšení zisku – typicky se přimíchávají levnější a nebezpečné substance. Například heroin bývá ředěn různými práškovými příměsemi nebo smrtelně potentním fentanylem, extáze prodávaná na tanečních akcích může obsahovat toxické syntetické náhražky místo čisté účinné látky. Konzument tak podstupuje loterii: snadno se předávkuje, otráví nečistotami nebo zareaguje na nečekanou složku. Mnoho tragických předávkování nejde na vrub samotné drogy, ale neznámému obsahu a kolísající síle dávky. Pokud by ovšem látky byly legálně vyráběny a prodávány, bylo by možné zavést standardy čistoty a dozoru – riziko by se dramaticky snížilo (jak rozebírám v Jak legalizace mění trh?). Současná prohibice tak přímo přispívá ke zdravotním rizikům, kterým by se dalo předcházet.

V bodech

V ilegalitě není kontrola kvality: příměsi, falešné látky.
Fentanyl se přidává do heroinu → vyšší úmrtnost na předávkování.
Uživatelé riskují „ruskou ruletu“ při každé dávce.

Ničení osobních svobod

Zásah do osobních svobod – Drogové zákony výrazně omezují svobodu jednotlivce rozhodovat o vlastním těle a životním stylu. Dospělý člověk je trestně stíhán za čin, kterým často nepoškozuje nikoho jiného než případně sebe. To vyvolává etické otázky: má stát právo násilím nutit občana k "jeho vlastnímu dobru"? Prohibice vytváří z uživatelů drog zločince, což vede k dalším společenským škodám – například mladý člověk přistižený s marihuanou může být odsouzen, dostat záznam v trestním rejstříku a přijít o budoucí kariéru. Trest tak mnohdy překonává škodu způsobenou samotnou konzumací. Atmosféra represe také odrazuje od vyhledání pomoci: závislý se bojí postihu, a tak raději zůstává v ilegalitě, než aby se svěřil lékaři. Prohibice tedy narušuje základní občanské svobody a důvěru mezi občanem a státem (téma osobních práv a svobod rozvedeme v Jak prohibice omezuje svobodu?).

V bodech

Stát trestá držení i malého množství → zásah do práva na sebeurčení.
Atmosféra strachu odrazuje uživatele od vyhledání pomoci (obava z trestu).
Prohibice jako nástroj kontroly: plošné testování, tvrdé trestání i za malé prohřešky.

Závěr

Shrnuto, dobře míněný záměr ochránit společnost se míjí účinkem – namísto toho přináší více zločinu, nebezpečí pro zdraví a oslabuje princip svobody. V další kapitole Kdo na prohibici tratí? se podíváme na to, kdo na takovém stavu tratí nejvíce a jaké náklady společnost nese.

← Zpět na obsah